Region Centrální Chorvatsko

Region Centrální Chorvatsko

Aktivní dovolená pod kouzelnými kopci v krajině lesů a léčivých vod

V centrálním Chorvatku jsou jízdní kola tradičním a velmi populárním dopravním prostředkem už od druhé poloviny 19. století, protože jde o odjakživa zemědělskou, ale také průmyslovou oblast. Bicykly se tu poprvé objevily jako dopravní prostředek mezi venkovem a městem, ale sloužily též k průkopnickým cyklovýletům za tajemstvími zdejší krajiny. Ta je převážně nížinná, až na několik pohoří a hor, protkána nejdelšími chorvatskými řekami, jež napájejí úrodná údolí. Mírný terén a dopravní síť lokálních málo využívaných cest a říčních náspů výrazně přispívají k rychlému rozvoji cykloturismu v této oblasti. Po příjemně stráveném dni v sedle kola máte možnost odpočinout si v léčivé lázeňské vodě některého z mnoha přírodních termálních pramenů nebo si jen tak užívat atmosféru vybrané malebné vesničky a její chutnou kulinářskou nabídku z rukou dobrosrdečných hostitelů. Svahy pokryté vinohrady, staré vesnice i tradiční říční přívozy na Sávě, Muře a Drávě jsou jen některá z tajemství této oblasti!

 

Region se rozkládá na území sedmi žup, každá z nich má svou vlastní cyklistickou tvář ve smyslu dlouholeté tradice, přičemž všechny se stále v tomto směru rozvíjejí a rozšiřují nabídku pro cykloturisty.

Terme Sveti Martin / TZŽ Međimurje

Mezimuří (Međimurje) v nejseverozápadnějším koutě Chorvatska je opravdovým cyklistickým rájem chorvatského vnitrozemí.

Nachází se zde mnoho dobře promyšlených cyklistických tras, stejně jako celá cyklistická infrastruktura podporující bezpečnou jízdu. Kolem řek Mury a Drávy se vinou části mezinárodních cyklostezek – Murské a Drávské cyklotrasy – které do Mezimuří vedou z Itálie, Rakouska, Slovinska a Maďarska. Podél nich začíná na hraničním přechodu Goričan cyklotrasa EuroVelo 13 – Stezka železné opony, která vede k ústí řeky Mury do Drávy v Legradu, a dále pokračuje přes Podráví (Podravina) směrem do Slavonie a Baranje. Celá tato oblast byla v roce 2012 vyhlášena přeshraniční biosférickou rezervací UNESCO Mura – Dráva – Dunaj. Nejpřitažlivější okružní cyklostezky, které téměř kompletně pokrývají celé Mezimuří, jsou: Steinerova cyklostezka (41,8 km) s výchozím bodem ve městě Donji Kraljevec, rodišti velkého vědce, antropozofa, otce organického zemědělství dr. Rudolfa Steinera; Eko Mura (53,7 km) vedoucí z lázní Svatý Martin (Sveti Martin) kolem nejkrásnějších přítoků Mury s tradičními přívozy; a konečně Pušipelova cyklostezka (53,9 km), jež je o něco náročnější s větším převýšením – spojuje město Čakovec s obcí Štrigova a vede přes kopce po stopách malebné Mezimurské vinařské stezky. 

 

Centrem Varaždinské župy je barokní město Varaždín, známé jako město milující bicykly. Od roku 1897 se zde o cyklistiku stará Cyklistické sdružení Sloga. Toto město na Drávě bylo v letech 1767–1776 hlavním městem Chorvatska. Na kole se můžete projet Drávským lesoparkem nebo kolem Varaždinského jezera. Nejznámější cyklotrasou je tzv. Lázeňská stezka (Toplička ruta, 45 km) vedoucí přes lázeňské město Varaždinske Toplice a okolní vinohrady. Nabízí krásné výhledy na město a zvonice v centru Varaždínu, kde se také každoročně koná festival Špancirfest. Zajímavé jsou i cyklostezky v okolí nedalekého města Lepoglava – města krajek – které vás přes malebné kopečky a vesničky dovedou do chráněné přírodní rezervace Ravna gora s Filićovou horskou chatou (37,2 km, 780 m převýšení) nebo k zámkům Klenovnik a Trakošćan (31,5 km, 1 120 m převýšení). Ve Varaždinské župě je cyklisticky zajímavé také okolí města Novi Marof, kterým prochází okružní cyklostezka dlouhá 31 km s převýšením 330 m. Ta překračuje pohoří Ivanščica na jeho hřebeni Podrute, kde je Ivanščica „nejtenčí a nejnižší“.

Díky komplexnímu cykloturistickému projektu ZagorjeBike je sousední Krapinsko-zagorská župa skutečnou cyklistickou pohádkou. Na čtyřech kvalitně zpracovaných mapách nabízí 21 cyklotras včetně detailních popisů, ale také mobilní aplikaci ZagorjeBike s GPS souřadnicemi všech cyklostezek. Okružní trasy „Dva prameny“ a „Po stopách termálních pramenů“ (38 km) spojují lázně Tuheljske Toplice a Krapinske Toplice. Cyklostezka Klanjec a údolí Sutly (41 km) vede z obce Klanjec krásnými hřebenovými cestami na pomezí Záhřebské župy a Slovinska. Cyklostezka Cesty selské vzpoury (36 km) vás dovede k poutnímu místu Marija Bistrica či historicky důležité obci Gornja Stubica se zámkem a Muzeem selské vzpoury. Cyklostezka „Přes kopce, údolí a vyhlídky severovýchodního Záhoří“ (42 km) z obce Konjščina stoupá po jižních svazích pohoří Ivanščica, kolem místa dopadu Hrašćinského meteoritu¸ a dále pokračuje k malebným vyhlídkám a vinohradům na hoře Vinski vrh.

 

V Koprivnicko-križevacké župě leží chorvatské cyklistické hlavní město: Koprivnica. V ní je totiž jedinečné muzeum jízdních kol pod širým nebem, jehož expozice nese název Od Leonadra da Vinciho do dnešních dnů. Město má i systém veřejných jízdních kol BicKO, který poskytuje jak tradiční, tak elektrická jízdní kola. Online mapa Bicycle Oasis Map nabízí tři cyklostezky: Drávskou cyklotrasa z Legradu do Pitomače; EuroVelo 13 z hraničního přechodu Letenye/Goričan do obce Budakovec ležící severovýchodně od Virovitice; a konečně Regionální cyklotrasu R3 Koprivnica – Hlebine – Torčec – Legrad – Koprivnica (okruh o délce 61 km rovným terénem). Kromě těchto tří zde najdete i kratší rekreační cyklostezky.

Lidija Mišćin

Město Križevci nabízí mapu 10 cyklotras: BOP – Na kole kolem Příhoří (Biciklom oko Prigorja, 7 cyklostezek); BOK – Na kole kolem Kalniku (Biciklom oko Kalnika) a KUB – stezky pro horská kola (2). Obzvláště krásná a téměř bez motoristického provozu je značená okružní cyklostezka BOK. Vede přes území chráněné přírodní oblasti pohoří Kalnik a skýtá unikátní vyhlídku na vesničky na úpatí hor. Trasa je dlouhá 25 km a vzhledem k tomu, že je z poloviny asfaltovaná, ale z druhé půlky vede lesními nezpevněnými cestami, je vhodná spíše pro horská, trekingová nebo elektrická horská kola.

Další z mezinárodních cyklotras vedoucích od maďarského jezera Balatonu až do Parku přírody Lonjsko polje je Bilodrávský cyklistický trojúhelník na relaci Pitomača – Bilogora – Bjelovar – Đurđevac – Pitomača. Jde o okružní trasu dlouhou 120 km, která dvakrát překračuje vrchovinu Bilogora, a to po nezpevněných cestách nebo po slabě využívaných asfaltových komunikacích.

 

Bjelovarsko-bilogorská župa má také atraktivní cyklistická centra, a to hned na třech místech: v Bjelovaru – městě trhů a sýra na úpatí Bilogory; v Daruvaru – lázeňském městě piva na severozápadním úpatí Papuku; a v Čazmě – městě milionu lamp a kouzelných světel pod severozápadními svahy pohoří Moslavačka gora. Vesnice Maglenča leží v nízké, ale rozsáhlé vrchovině Bilogora. Její hlavní atrakcí je Romský dům, první a jediné muzeum tohoto typu v Evropě. Původní chorvatští Romové si říkají Lováři a jsou nejstarším z celkem osmi romských rodů, které dnes v Chorvatsku najdete. Okružní 25 km dlouhá cyklostezka z Bjelovaru vás po lokálních asfaltových cestách zavede do obcí Veliko Trojstvo a Maglenča. Z Daruvaru a jeho lázní můžete vyjet na okružní cyklostezku (32 km) k nejstarším rybníkům v Chorvatsku v obci Končanica, kde většinu obyvatel tvoří příslušníci české národnostní menšiny. Daruvar a jeho okolí je totiž administrativním a kulturním centrem chorvatských Čechů. Čazma nabízí tři krásné cyklostezky, ale nejkrásnější je stejně příroda, kterou se můžete projet po označené okružní cyklotrase Kolem čazmanské kapituly (36 km) až k soutoku řek Glogovnica a Česma. 

 

Sisak je centrem Sisacko-moslavinské župy. Leží na dvou soutocích, řeka Odra se tu vlévá do Kupy, a ta pak do Sávy. Na tomto soutoku stojí monumentální Staré město Sisak s muzeem, které rozhodně stojí za návštěvu. Do Sisaku se lehce dostanete s bicyklem vlakem ze Záhřebu, a najdete tu i NextBike Sisak, a to hned na dvou místech na pravém břehu Kupy. Město krášlí jedinečné a bohaté kulturní dědictví. Ve 20. století bylo významným průmyslovým centrem a říčním přístavem na Sávě.

Zoran Jelača

Nejkrásnější trasy vedou kolem idylické řeky do srce Parku přírody Lonjsko polje po značené Sávské cyklotrase až k obci Novska (82 km), odkud se můžete vrátit zpět do Sisaku nebo vlakem do Záhřebu. Lonjsko polje skýtá několik zajímavostí, které nesmíte vynechat: zažijte poslední místo v Evropě, kde se zachoval tradiční způsob pastvy dobytka, zhlédněte tradiční dřevěné stavby ve vsi Krapje či navštivte evropskou vesnici čápů Čigoč a přenocujte v agroturistických ubytovnách.

Na soutoku řeky Petrinjčice a Kupy leží město Petrinja, jež nabízí čtyři krásné cykloturistické trasy: Zelené údolí (Zelena dolina, okružní, 41,5 km); Kotar šuma (okružní, 34 km), Po říčních březích (okružní, 27,2 km) a Kaštanová stezka (okružní, 22 km). Nedaleké lázně Top Terme Topusko jsou ideálním cílem k odpočinku a uvolnění se v termální minerální vodě po jízdě. V městečku Topusko najdete pět cyklistických tras vedoucích krásnou přírodou v údolí řeky Gliny směrem na Petrovu goru v sousedním Vojnići. Ze severní Bánoviny je možnost krásného výletu k jižní hranici Chorvatska, řece Uně. Nejkrásnější vyhlídka na řeku se nachází nad městem kaštanů, jímž je Hrvatska Kostajnica. Za návštěvu stojí i dva místní vrcholy – Djed a Čukur – k nimž vede cyklostezka také.

 

V Záhřebské župě najdete krásné cyklostezky podél řeky Sávy, která je dominantou této oblasti. Zvláštní zajímavostí jsou dnes již málo vídané tradiční říční přívozy poháněné silou vodního proudu. Na řece Sávě jsou dokonce tři: Medsave – Zaprešić; Oborovo – Vrbovo Posavsko a Desni Dubrovčak – Lijevi Dubrovčak. Cykloturistická nabídka čítá 13 cykloturistických map Záhřebské župy a mobilní aplikaci ZG BIKE s pěti cyklistickými trasami: Žumberak – Stezka vodopádů (30 km); Sávská stezka (delší varianta: 87,6 km; kratší varianta: 16,7 km); Ptačí a želví stezka (30 km); Stezka mostů a přívozů (40,8 km) a Záhřebská stezka (okružní, Záhřeb – Velika Gorica, 41 km). Pro jízdu na kole jsou výborné i cesty v kopcích mezi vinohrady v okolí obcí Vukomerić, Kravarsko, Pokupsko a Pisarovina. Na nich najdete devět dřevěných barokních kaplí (okružní stezka z Pisaroviny, 60 km). Zkusit můžete i Plešivickou vinařskou stezku (okružní stezka z města Jastrebarsko, 23 km).

 

A nakonec jedna historická poznámka k tradici cyklistiky v centrálním Chorvatsku. Už v roce 1887 tři záhřebští maturanti – Erik Alexander, Mirko Bothe a Mirko Kleščić – cestovali ze Záhřebu do Terstu (přes Karlovac, Delnice a Rijeku, zpět pak přes Lublaň a Krško) na velocipedech, tedy bicyklech, které poznáte podle specifického velkého předního kola. Cesta na velocipedu do Terstu a zpět trvala měsíc a byla skutečným dobrodružstvím! Původní velociped z této výpravy z konce 19. století, jenž patřil Mirku Kleščićovi ze Samoboru, je dodnes uchován v samoborském muzeu. Jen se na něj zajeďte podívat, stejně jako na mapu sedmi nových cyklostezek, které město Samobor turistům nabízí.

 

Bicykl je nejlepším způsobem, jak naplno prožít čas strávený v přírodně i kulturně-historicky rozmanitém prostředí centrálního Chorvatska. Nápadů, kam se vydat na cyklistický výlet, budete mít určitě víc než dost!